KDU-ČSL se vrací

Téměř století existující tradiční politická strana, druhá nejstarší na české politické scéně, zažila v minulých sněmovních volbách nečekaný šok. Prvně ve své historii se do sněmovny vůbec nedostala.

Nebudu hlouběji rozebírat příčiny tohoto debaklu, ať již jde o trapné řeči paní Ing. Šojdrové na adresu homosexuální minority, zcela nepřesvědčivě maskované planými řečmi o rodině, pro jejíž podporu jsem nezaznamenal žádnou z jejích poslaneckých iniciativ. Ani nechci rozebírat nešťastnou volbu kontroverzního Václava Klause prezidentem. Ani se zde nebudu zabývat tím, jak KDU-ČSL poškodilo zběhnutí Miroslava Kalouska a s ním spřízněných duší poté, co definitivně u lidovců neuspěl se svojí nemravnou podporou hazardu. Dnes na ničem z toho už nic zpětně nezměníme.

Voliče dostatečně neoslovil nesporný fakt, že přes všechny chyby, které se bohužel staly, byla KDU-ČSL vždy partají s nejmenším procentem lumpů ve svých řadách a ti, kteří tam snad byli, ji po odchodu Miroslava Kalouska definitivně opustili. Odchod lumpů ale znamenal vyschnutí finančních zdrojů, ergo úspornou až nenápadnou volební kampaň, ergo špatný volební výsledek.

Bohužel tuto souvislost s lumpy jako zdrojem finančních zdrojů pro volební kampaň si málokdo všiml a tedy to ani neocenil. Bylo by dobré, kdyby moudrý volič tentokráte seznal, že úsporná volební kampaň svědčí především pro poctivost těch, kdo za ní stojí, a věnoval by větší pozornost podrobnému studiu programu, než rozmáchlosti kampaně a velkohubým heslům.

Od volebního šoku KDU-ČSL opět osvědčila své tradiční vnitřní ozdravné mechanismy a hluboce se proměnila. Prakticky celá její dřívější politická garnitura byla vystřídána skupinou velmi mladých, poctivých a pracovitých lidí, se zkušenostmi hlavně z komunální politiky a s odborným zázemím z mnoha oblastí. Říkají jí pro věkový průměr osob ve vedení „children party“. Je to pro mne radostná zvěst.

Když jsem do politiky dočasně vstoupil na jaře r. 1968, byla ČSL stranou starých lidí a tak se mohlo zdát, že z pouhých biologických příčin jsou její dny sečteny. Překvapivě ale v době její vnitřní obrody po Listopadu 89 byla stále zde, i když byla po dvaceti létech stále stranou především starších a starých lidí, přitom ti staří z r. 1968 už většinou nebyli naživu. Zůstává na světě i nyní a věkový průměr jejího členstva je stále vysoký. Že by se mladí lidé s nástupem moudrosti stáří naučili vážit si skutečně trvalých, konzervativních hodnot a tak ke KDU-ČSL nalézali cestu.

Tím radostnější je, že tato politická strana prvně dokázala po zmíněném volebním debaklu vygenerovat novou garnituru lidí mladých. Nejsou zatíženi ani životem v dobách komunistické totality, ani odpovědností za posledních dvacet let charakterizovaných marasmem Klausova divokého, mnohdy zločinného kapitalismu. Stále se hlásí k principům evropského křesťansko-demokratického programu sociálně tržního hospodářství, s úctou nejen k ekonomickým přednostem tržního hospodářství, ale i k principu křesťanské solidarity se slabými, z různých příčin hendikepovanými ve svobodné soutěži, kterým náleží pomoc státu. Váží si tradiční rodiny, která je podmínkou duševního i morálního zdraví nastupující generace.

Škoda, že tyto principy v posledních 20 létech zatím nezískaly v naší zemi větší podporu občanů, přestože jejich dobré výsledky můžeme trvale pozorovat hned za naší západní hranicí (lhostejno, zda tam jsou generovány vládou CSU v Bavorsku nebo CDU ve zbytku Německa, obě tamní partaje jsou křesťansko-demoratického typu a stojí na principech sociálně tržního hospodářství s respektem k tradici).

Budoucnost naší země je nyní opět v rukou voličů. Ti budou rozhodovat o tom, zda chceme pokračovat v mafiánském kapitalismu posledních let, nebo se přikloníme k levici, která se na mafiánském kapitalismu také podílela, a nyní se ještě k tomu chystá rozházet a zdevastovat veřejné finance, nebo zda se nechají nalákat opět nějakým novým, dosud nikomu neznámým a neprověřeným populistickým subjektem typu VeVerek, nebo zda naopak dají důvěru „children party“ s dlouholetou tradicí a jediným ve světě prověřeným křesťansko-demokratickým programem sociálně tržního hospodářství.

My, kdož jsme r. 1968 jako mladí lidovci do 30 let byli tehdy opravdu mladí, jsme dnes již velmi staří, mnozí z nás již nežijí. Nemusela by nás tedy budoucnost naší nemocné země, kterou chce „children party“ spolu s poctivými občany svým programem uzdravovat, moc zajímat. Většina těchto starých ale má děti a vnuky, a jejich budoucnost tedy musí zajímat i nás staré. Většinou také máme svoji vlast rádi a přejeme jí dobrou budoucnost i poté, kdy již tady nebudeme. Takže i my si přejeme uzdravit naši zemi.

Především by to mělo být zájmem dnešních mladých, kteří zde budou žít celé své životy (pokud ovšem nechtějí emigrovat). Často se o volby nezajímají, jsou znechuceni tím, jak si zemi zprivatizovaly dvě velké strany, resp. jejich kmotři, kteří pomocí svých peněz, právě v důsledku těsných vazeb na politiky nepoctivě získaných, manipulují, mnohdy současně oběma partajemi, předstírajícími nesmiřitelný boj pravice a levice, zatímco jejich skutečným cílem je jen vlastní prospěch na účet státní pokladny.

Jen aktivní voličská účast všech nespokojených občanů na tom může něco změnit. Pozor ale také na ty nové, dosud neprověřené populistické subjekty, pamatujte na VeVerky a jejich nedávnou historii !!!

Věřím současnému vedení KDU-ČSL, že (na rozdíl od VeVerek, které na své voličské proklamace rychle zapomněly) skutečně nemají v úmyslu jít s dinosaury do vlády. Dosavadní Šrámkova a Luxova snaha „být u toho“ poctivým lidovcům bohužel nesvědčila, nutila je ke kompromisům s vlastním svědomím.

Nesdílím snahu některých mých přátel pomoci svým hlasem do sněmovny jen takové partaji, která bude alespoň zčásti participovat na vládě. Doufají, že jen tak alespoň něco málo z proklamovaných cílů, kvůli kterým chtějí takový subjekt volit, lze prosadit. Neustálé kompromisy, které musí vládní strany uzavírat, to však většinou znemožní.

Za lepší v současné situaci považuji kvalitní a poctivou parlamentní opozici, která se nedá zkorumpovat. Těším se, že právě KDU-ČSL bude ve sněmovně takovou poctivou a užitečnou opozicí, protože taková poctivá opozice bude v naší politice tentokrát prvně.